|
| |
|
| |
|
|
Výsledky inventarizačního průzkumu motýlů s denní aktivitou (Lepidoptera, Zygaenoidea, Hesperioidea, Papilionoidea) v přírodní rezervaci a evropsky významné lokalitě Střemošická stráň
Zámečník, Jaroslav
Práce přináší výsledky inventarizačního průzkumu motýlů s denní aktivitou (Lepidoptera, Zygaenoidea, Hesperioidea, Papilionoidea) v přírodní rezervaci a evropsky významné lokalitě Střemošická stráň. Ve studovaném území byl v letech 2004 až 2007 prokázán výskyt celkem 62 druhů motýlů nadčeledí Zygaenoidea (čeleď Zygaenidae), Hesperioidea (čeleď Hesperidae) a Papilionoidea (čeledi Papilionidae, Pieridae, Lycaenidae, Nymphalidae a Satyridae). Do finálního seznamu jsou však započteny ještě další dva, recentně nepotvrzené, druhy motýlů – Polyommatus thersites a Thymelicus acteon, takže celkový počet uváděných druhů je 64. Oba uvedené druhy jsou sice na území PR nezvěstné, ale jejich výskyt nelze s jistotou vyloučit. V práci jsou komentovány nejvýznamnější nálezy vzhledem k regionu východních Čech a je doporučen vhodný management pro posílení populací motýlů na lokalitě.
Plný text:  PDF
|
|
|
Botanická inventarizace Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště, dílčí lokality Velký močál
Baroch, Patrik ; Karlík, Petr (vedoucí práce) ; Andrea, Andrea (oponent)
Horské vrchoviště Velký močál se rozkládá na ploše cca 50 ha v katastrálním území dnes již bývalé obce Sauersack (Rolava), ležící v nadmořské výšce 930 m nedaleko města Přebuz v Krušných horách. Od roku 1969 bylo vrchoviště Velký močál samostatnou Státní, později Národní přírodní rezervací (NPR). Od roku 2012 je součástí NPR Rolavská vrchoviště, rozkládající se na ploše zhruba 750 ha.
Cílem práce bylo navázat na botanické průzkumy z minulých let a porovnat je se současným stavem. V rámci botanické inventarizace bylo během jedné vegetační sezóny zaznamenáno celkem 37 taxonů cévnatých rostlin a 37 taxonů mechorostů, přičemž byl potvrzený výskyt a další šíření hrotnosemenky bílé (Rhynchospora alba), na který poukázal v Additamentech ČBS XII / 2014 již Mgr. Melichar. Bylo zjištěno rozšíření plodné populace blatnice bahenní (Scheuchzeria palustris) do západní části území a okolních šlenků. V jižní a západní části hranice vrchoviště byl pak nově zjištěný výskyt sítiny klubkaté (Juncus conglomeratus) a rašeliníku lesklého (Sphagnum subnitens), který prokazuje eutrofizaci okrajových částí vrchoviště.
Dále byla zkoumána dlouhodobá vegetační dynamika území, konkrétně změny v rozloze jednotlivých dílčích biotopů, které byly interpretovány na historických leteckých snímcích z let 1953, 2000 a 2013. V programu ArcGIS byly vytvořeny vegetační mapy, které byly následně analyzovány. Analýza ukázala dlouhodobé změny ve vegetačním pokryvu, prokázala probíhající sukcesi smrku ztepilého (Picea abies) a borovice rašelinné (Pinus x pseudopumilio), v důsledku čehož dochází ke snížení rozvolněné plochy vrchoviště. Tyto změny mohou mít do budoucna fatální vliv na stávající vrchovištní vegetaci, zejména pak na rozšiřující se a plodné populace Scheuchzeria palustris a Rhynchospora alba a jsou důkazem postupného vysychání vrchoviště. Hlavní příčinou je pravděpodobně globální změna klimatu a s ní související změněná srážková bilance ČR což podstatně ovlivňuje hydrologický režim tohoto ombrotrofního vrchoviště a tyto jevy je potřeba dále podrobněji zkoumat.
Pro zjištěné negativní vlivy, které se uplatňují na vývoji přírodních podmínek vrchoviště, byla navržena opatření směřující k jejich odstranění, nebo alespoň k jejich minimalizaci.
|
|
| |
|
|
Dendroflóra zámeckého parku v Žinkovech.
REISEROVÁ, Alena
Cílem diplomové práce je inventarizační průzkum dřevin v zámeckém parku v Žinkovech. Zámecký park byl založen v letech 1896 ? 1898 a patří k nejzachovalejším zámeckým parkům na jižním Plzeňsku (západní Čechy). Od doby založení, se několikrát změnil majitel parku a tedy i management a vzhled parku. Součástí diplomové práce je dále porovnání s dřívějšími průzkumy a dochovanými podklady a návrh managementových opatření v parku. Inventarizační průzkum zahrnuje celkem 81 druhů dřevin, včetně jejich kulturních variet. Jmenný seznam druhů a porovnání s předcházejícími podklady je součástí příloh této práce.
|
|
|
Flóra a vegetace zvláště chráněných území v západočeské části jihozápadních Brd
REISEROVÁ, Alena
V západočeské části jihozápadních Brd se nachází pět zvláště chráněných území. Jedná se o dvě přírodní památky a tři přírodní rezervace {--} PP Hořehledy, PP Míšovské buky, PR Chynínské buky, PR Fajmanovy skály a Klenky a PR Kokšín. Inventarizační průzkumy se v těchto rezervacích prováděly naposledy v roce 1981 a 1982 (J. Nesvadbová), pouze v PP Hořehledy se prováděl inventarizační průzkum v roce 1990, tedy dva roky před vyhlášením chráněného území a další v roce 2005, z důvodu navrženého přehlášení hranice území. Dále se průzkumy vegetace těchto pěti maloplošných zvláště chráněných území zabýval L. Šmahel ve své bakalářské práci v letech 1998 {--} 2000. Tato bakalářská práce obsahuje kompletní soupis druhů vyšších rostlin v jednotlivých ZCHÚ a jeho porovnání s dřívějšími, výše uvedenými průzkumy.
|
host ::
RSS.